Páni a paní, vím jak se ruší žal.
Já tíhnu duší jen k Lady Carneval.
Já kdysi pannám já ba i vdovám lhal.
Teď v srdci chovám jen Lady Carneval.
A s ní vchází do mě hřích nepoznán.
Tančí v bílých kamaších, je můj pán .
Život já bych za něj dal, ó má lady Carneval,
Mám Tě rád, mám Tě rááááád !
Šalalalalalala, Šalalalalalala
Šalalalalalala, Šalalalalalala
...a k Lady Carneval netíhne jen Karel Gott, ale i absolvent našich online kurzů a náš kolega JIŘÍ CETKOVSKÝ, který se s námi podělil o zážitky z focení KARNEVALU v Benátkách...
"Fotografování v Benátkách v době karnevalu je jako každé jiné focení na veřejných prostranstvích. Jevištěm je město samo, všichni se tu volně pohybují. Ale jako v přírodě je spousta predátorů, i zde je spousta "nepřátel" bránící Ti vyfotit to podle představ. Největší koncentrace masek bývá na San Marcu a v okolí, začínají přicházet kolem 9, postupně jich přibývá. V 15 tu není k hnutí. Ale i ta rána už jsou náročná, pokud to jde, je lepší volit všední den. Počasí neovlivníš, když prší, masky nejsou.
Tak, jako je celá Itálie přátelská, jsou takové i Benátky. S výjimkou dvou věcí: nástupu na Vaporetto a focení masek. Hodí se dvě těla a dvě skla to vše stále na krku. Masky se volně procházejí mezi lidmi. Mnozí z nich chyběli, když se při narození rozdávala slušnost, mnozí bohužel i ve druhé frontě na IQ :-), ale to je všude na světě. Jedno sklo dlouhé, jedno základní. Začínáš s dlouhým. Maska zapózuje, nebo se zastaví a přibíhají první fotografové, většinou jsou to ti znalí, znalé masky si stoupnou před atraktivní pozadí, ty méně zkušené kdekoliv, proto potřebuješ dlouhé ohnisko, k odpíchnutí od pozadí. Jenže je tam cvrkot, hrozen fotografů houstne, ti zkušení se respektují a maska se otáčí, aby se dostalo na všechny.
Začíná boj, nahodíš kompozici, ostřící bod na oko a čekáš na úhel , kdy se Ti maska natočí. Ale ouha! lidi přebíhají před objektivem, i za maskou, hlídáš čistý záběr zepředu i zezadu, ostřící bod, i natočení masky. Snažíš se nedrcat do boku, máš na zádech batoh váhy mrtvé krávy. Když to vše máš, tu zezadu drc do batohu a jsi rozhozená :-). Nějak to ale vybojuješ, je dobré mít nastaveno sekvenční snímání.
To hlavní ale teprve přijde, objevuje se první tabletista následován prvním mobilistou. V okamžiku stisknutí spouště máš jejich hlavu vraženou v objektivu :-D. Pot z Tebe teče i při dvou nad nulou a ostrém severáku a počáteční tiché klení se postupem času mění v normální neskrývané. Stále ale honíš ostřící bod a doufáš ve spolehlivost expozimetru. Jakmile hrozen lidí přesáhne únosnou mez, zadní řady toho mají po krk, chápou druhé tělo s krátkým sklem a jdou natvrdo před tabletisty a mobilisty, ti to vzápětí s ještě širším ohniskem opětují a všichni se srazíte v jedno klubko 20 cm od nosních dírek masky. Ti co už blíž nemůžou, se otáčí, když jsou ohleduplní, batohem nesundali masku na zem, překračují a přeskakují vlny snímkuchtivých za nimi a koukají po další masce. V 15 hodin, kdy je světlo optimální, už se na San Marcu nedá pohnout, natož fotit. Slovník cizích slov je zdokonalen a sem tam už se neudržíš nějakému hyperaktivnímu tabletistovi teleobjektivem nesešťouchnout placatou čepici z hlavy. :-D Tak se musí ohnout a máš cenné dvě vteřiny na zaostření a snímek. Vím, nemá se to. Ale bývají to výhradně Japonci.
Když už máš za sebou 50 dřepů s plnou 15 kg polní na zádech a následných zvednutí a už se to přes lidi ani nedá, je dobré přemístit se ze San Marca jinam, dobré to je směrem na Zaccaria a dále, do uliček, na náměstích také bývají, např na Santa Maria Formosa, nebo na Santi Giovanni e Paolo. Kromě klidu je bonusem i jiné pozadí pro masky.
Jenže přes všechny útrapy, komu v žilách koluje krev lovce, stejně neodolá a i když ví, co vše je potřeba vybojovat, jde do toho další rok znovu :-). Adrenalin je sviňa věc :-)"
P.S.: Jirko, děkujeme za možnost uveřejnění skvělého příběhu a krásných fotek!
Máte i vy nějaký příběh a fotky z cest? Napište nám ho a fotky pošlete na info@ppsop.cz! Velmi rádi ho uveřejníme. Už teď se na vaše zážitky těšíme. Děkujeme!
Pro mě je to pocta, děkuju.
OdpovědětVymazatParádní, úplně přesný příběh naší loňské návštěvy. Na focení nej brzo ráno, pak se přesunout do bočních uliček a večer fotit s modrým mořem a oblouhou z druhého břehu :-D
OdpovědětVymazat